Včelařská konference

Dobrý večer.
Již mám také vytočeno a první dávku krmení odbytou.Některá včelstva se vytáhla, ale jinak nic moc, horší než bída.
Výpočet průmšrů vytočeného medu je v podstatě jasný. Sleduji však, že většina včelařů uvádí číslo které vytočil od mnohých včelstev, možná i od většiny nebo opravdu uvádí průměr ze včelstev, které vytáčel Domnívám se však, že skutečnost je trošku jiná. Průměr /aspoň na podzim pro úřady/ by se měl vypočítávat ze včelstev, které v minulém roce krmil pro snůšku v příštím roce nebo které aspoň zazimoval. Když spojím silný oddělek se včelstvem, je vytočený med z jednoho nebo dvou včelstev? Když vytvářím dvou či vícematečné včelstvo /jak doporučuje Farrar/ a vytočím např. 100 kg, je to jen od jednoho včelstva? Oddělek zbaštil nejméně 10 kg cukru a včelstvo 15, tak 30 kg medu nic moc. A letos hodně včelařů, řekl bych většina, měla snůšku jen z poloviny včelstev,ostatní se ani nedostala do medníku, když byla snůška.Někdy to vyjde a jindy zase ne, jsou léta rekordní jindy ne, zase jen průměr Snad by se měl počítat průměr -cukr: med - 1 : 2 nebo 1 : 4.
Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!

Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!
-------------
Svobodu slova si cením víc, než pár korun daní co FÚ za včely posílám. Oproti jiným podstatným částkám. :-)
Nesměšujme výnos ze včel pronásobený nějakou cenou s příjmem, natožpak se ziskem. Tedy po odpočtu nákladů.
Zatím snad se počítají náklady pušálem 80%.
Takže i když vytočím tunu a neprodám ji, tak se nic neděje.

Pokud by FÚ zajímaly peníze okolo včel, tak navštíví výkupce medu.
Ze své pravomoci je může požádat o informace za několik let nazpátek. A podle zjištěných informací může poplatníky zpětně dodanit a případně i penalizovat.

A pokud jsem si všiml, tak většina výkupců, po té co vykoupily všelijaký med, si velmi pečlivě eviduje od koho lije med do kterého sudu.

Takže spíše by pak varování mělo znít: "Pozor, neprodávejte tam, kde si vás poznamenají!" :-)
Takže bacha, nezanechá stop, mlčí jako hrob.
Karel

Zprůměrňování všech včelstev je dost relativní. Nelze směrodatně uvádět oddělky a produkční včelstva společně v jednom souboru statistických vzorků. Spíše než průměr všech včelstev je zajímavější a přínosnější střední hodnota jednotlivých skupin včelstev ( produkční včelstva, oddělky, kombivčelstva ). Já preferuji uvádění průměrných nákladů a výnosů souvisejících s provozem jednoho kombivčelstva.

KOMBIVČELSTVÍ ( dříve jsou používal pojem souvčelství ) je pojem označující běžně soustavu dvou včelstev ( produkční (kmenové) včelstvo + oddělek ) vzájemně na sobě závislých ( produkční včelstvo na jaře poskytne materiál na tvorbu oddělku, který na podzim poslouží k posílení a výměně matky včelstva kmenového ).

Já včelařím jen s kombivčelstvy, tím pádem každým rokem vyměním všechny matky. Netvrdím, že plné kombivčelstevné včelaření má tak velký efekt na zvětšení výnosů, aby to převážilo zvýšené časové náklady ( souvisejících s chovem matek ). Já jsem malovčelař a můžu si tento luxus dopřát, protože času k chovu matek mám dostatek ( nehledě na to mě výchova matek baví, přináší mi velký prožitek ze včelaření... chov matek je poezie včelaření ). Každopádně mám s jednoročními matkami jistější snůšku a nemám komplikace s nečekanými tichými výměnami. Ale kdybych byl velkovčelař, během daného roku bych kombi-chov udržoval u první poloviny včelstev, další rok u poloviny druhé ( = půlené kombivčelaření ). Tříleté matky se vyznačují poklesem plodnosti a to si u velmi silných včelstev nemůžu dovolit.

Oddělky nekrmím, po vytočení na ně nasadím medné komory z produkčních včelstev. Zpravidla na celé kombivčelstvo spotřebuji 24 kg cukru. Kdybych bych měl uvést průměrné množství zkrmeného cukru na všechny včelstva, jedná se tedy o 12 kg cukru na jedno včelstvo. Průměrně jednomu kg zimních včel ( = 10 000 včel ) poskytnu 5 kg cukru. Na každé 1 kg vytočeného medu zakrmím v průměru 0,3-0,2 kg cukru. Nemyslím si, že mám velkou spotřebu cukru.

Jindřich Boháč v ČR zavedl dvoumatečné včelaření, stal se jeho hlavním propagátorem. Boháč včelařil dvoumatečně kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků a vyrojením, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... tento jev se díky chovu ,,nerojivých,, včel objevuje v současnosti poměrně dost hojně ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva ( pokud se nedostanou do rojové nálady ) mají opravdu více jak dvakrát větší medný výnos ( podle roku a snůšky i 2-3x zvětšený oproti standartu slabších včelstev ). Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho na jaře nejsou krmičky tolik zatížené výchovou plodu jako u slabých včelstev, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku, tedy vytvoření i početnějšího společenství. To společně s efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněného větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Dvakrát silnější včelstva při správném vedení poskytnou více jak dvakrát tolik medu.
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Dvojvčeltva mají dvakrát větší plodovou plochu než je obvyklé. Při rozvoji je třeba na ně nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují. A právě proto dojde k urychlenému růstu plodových ploch, nicméně čímž se však vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší než je tomu tak u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva valnou většinu předjarní a časně jarní snůšku proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva v tuto dobou vyprodukují i přes 20 kg medu ( a při řepce minimálně dvakrát tolik ).

Dvoumatečné včelaření nevede ke zvýšení rentability a efektivity provozu. Dle mého názoru se vyplatí jen v při vytváření nového produkčního včelstva, kdy je potřeba větší množství plodu, které dvoumatečné včelstvo bez problému poskytne.

S pozdravem...M. Václavek...

Plně s Vámi pane Václavku souhlasím. Nešlo mi o FÚ, to jen na okraj k chlubilům.
Předložil jsem tuto otázku z praktického hlediska. Výpočet průměru pro zářijovou statistiku. Jen z vytočených včelstev? a co s těmi, které uhynuly nebo se v době řepky vůbec nedostala do medníku a potom už snůška nebyla. Možná si řeknete, že vás nějaká hlášení nezajímají. Není to výmysl dneška, v knihovně máme statistiky, kdy o nějakém Svazu nebylo ani ponětí /statistiky jednotlivých hejtmanství - a jsou to zajímavá čtení/.Mnozí včelaři uvádí jen ta nejlepší včelstva nebo nahlásí nulu. Když tento průmšr vynásobím počtem včelstev, pak je to nepravda a jen hausnumero.
Pochopitelně dělám taková chovatelská opatření, abych dosáhl nejlepších a nejekonomičtějších výsledků, ale co s tím ošidným průměrem.Včelaři se mě ptají a já bych měl konkrétně odpovědět.

Statistika průměrného výnosu (jde o velmi nízké číslo v ČR cca 10 kg) vycházející z podzimního hlášení je opravdu nesmysl. Vzít výnos z roku a podělit ho počtem včelstev, včetně dorostlých oddělků (záloha na úhyny, na jarní výměnu matek, na dvouvčelstva, na rozšiřování atd.- např. já jich mám vždy na počet matečních včelstev 50 - 60%), nedá nic jiného než nesmysl - a to vím, že mnoho včelařu ze strachu z FÚ uvádí jen cca polovinu výnosu.
A to jsem pominul vychcánky, jež hrabou i na dotaci!?

Aleš:
statistika .... nedá nic jiného než nesmysl - a to vím, že mnoho včelařu ze strachu z FÚ uvádí jen cca polovinu výnosu.
----
A to je proto, že mnoho lidí je straší FÚ.
Viz můj příspěvek.

Včelaři jsou cvičeni v naříkání, plakání a prošení o dotace.

A jde jim to čím dál líp. :-))

Tak dlouho se křičí o vlkovi, až tomu nikdo nebude věřit a až bude opravdu zle, tak se zjistí, že vše sežrali ti, co nejvíc naříkali.

Karel